PAULIE GARAND – AMONIT

Po jarním singlu Masky, letním hitu All My Life, a čerstvém videoklipu Starkids feat. Benny Cristo & Speezy, který stále trenduje v YouTubových žebříčcích, přišel konečně čas vypustit Paulieho nové album Amonit ven jako celek. Ne náhodou se tak děje v den Paulieho pětatřicátých narozenin. Lepší dárek si tak snad ani nelze přát...

Ale co že to vlastně Amonit znamená? „Amonit slouží jako talisman, artefakt, symbolizuje stáčení se sám do sebe, do vlastního nitra, kde probíhá řešení vlastních problémů jako taková terapie,” odhaluje Paulie Garand základní ideu alba, jež dala v důsledku desce i název.

Na finální podobu všech tracků dohlížel executive producer Milan André Boronell ve spolupráci s mladíkem Under My Pillow. Snad i proto působí album velmi uceleným, kompaktním a koncepčním dojmem. V naprosté většině případů padla volba na pomalejší a melancholičtější beaty, neprvoplánová témata a přemýšlivé texty.

„Tohle album je odlišný hlavně tím, že jsem nechtěl dělat rap o rapu, ale hudbu, ve který je odraz mýho nejtěžšího životního období. Nese v sobě melancholii a nostalgii, kterou jsem už od začátků mý tvorby nějak zvláštně nasáklej, ale miluju to. Ta hudba mluví za mě,” hodnotí zpětně Paulie proces vzniku alba.

Za téměř dva roky tvůrčích prací se zrodilo obrovské množství materiálu, přísným sítem nakonec na album prošlo 15 tracků s početným seznamem hostů, kteří svými vokálními kvalitami pomohli vtisknout Amonitu jeho nezaměnitelnou podobu a náladu. Kromě již zmíněného Bena a Majka uslyšíme například Sofiana Medjmedje, Alana Murina či Štěpána Urbana, zpěváka z Paulieho live acoustic kapely. Ze striktně rapových hostovaček dostal prostor Ty Nikdy kolega Martin Matys, nebo Koky z Milion+, diktující v titulní skladbě Amonit.

Ještě než se začne odvíjet důmyslně propletený příběh Amonitu a hudba promluví sama za sebe, dovolíme si několik autorských slov závěrem, jež nám přiblíží celkový Paulieho přístup nejen k tvorbě této desky, ale i k umění celkově: „Nikdy jsem neplánoval zanechat něco konkrétního, nebo dělat z mojí hudby nějakou osvětu. Pokud zanechává odkaz přirozeně, je to jedině dobře. Tvořim, protože to potřebuju ke svýmu životu. Tvořim, protože se bez toho cejtim neúplně...”

Věnováno památce Valentína Haranta (1933-2021)